Odhadování, jak je web silný a autoritativní pro vyhledávače, je pro linkbuildery docela důležité. Když někde získám odkaz, bude silný nebo bude mít šanci stát se silným? Léta k tomu sloužil GTPR, pak si odkazové indexy udělaly vlastní metriky.
Zatímco GTPR byly aspoň data Google, další “taky-ranky” jsou jen data třetích stran. Čím je nahradit, aby to mělo smysl?
Cesta tu je. Není levná, není stoprocentní, ale vidím v ní větší smysl a hlavně u nás.
Jestli je web dobrý nebo ne se totiž pozná podle toho, jak moc je vidět výsledcích vyhledávání (SERP). Čím je web autoritativnější, dosáhne výš. Pak stačí srovnat počet stránek v indexu s počtem frází, kde se web dokáže umístit, vzít v potaz i “pozice” a víte, na čem jste.
Premisa je jasná. Jak to ale ověřovat?
Problémy jsou zřejmé. Neznáme dataset klíčových slov, která daný web pokrývá. Když bychom ho znali, můžeme si udělat vlastní měření, což je ale druhý problém.
Dlouho to trvá a (nebo) je to drahé.
U nás se tímto směrem zaměřilo SERPO, které ale muselo skončit. Je nějaká náhrada? Částečně.
Jesliže máte učet u Ahrefs, můžete využít toho, že už aktivně scrapují český Google a podívat se na data v sekci Organic search -> Organic keywords.
Pro zvolenou doménu uvidíte, na které fráze Ahrefs našel nějakou URL z dané domény a na jaké “pozici” tehdy byla. Jazykových verzí Google je tam aktuálně patnáct a bratry Slováky potěší, že je tam i google.sk.
Ukážu, jak na to. Jako příklad vezmu web geeklife.cz.
Dotazem site:geeklife.cz v google zjistím, že web má v indexu 586 stránek.
Následně se podívám do Ahrefs, kde v sekci Organic keywords vidím, že k 13.7.2017 se umísťuje na 2203 různých dotazů.
Fajn, počet dotazů převyšuje počet stránek, to je dobrý signál. Pro zpřesnění se podíváme, kolik frází to dotáhlo až na první stránku Google. Pro zjednodušení budu brát pozice 1-10.
V tomto případně je to 211 dotazů, by očko tedy cca 10 % z celkového počtu dotazů. Není to tedy žádný dominátor, ale zhruba těch 10 % mám jako svůj limit pro web, který mě už zajímá.
Z dotazů si můžete ještě vyloučit brand.
A jak to vypadá, když je web slabý?
Otestujeme na takovém tom magazínu, ke kterému se dostanete na pay per post tržišti.
Dáme dotaz site:www.czkutil.cz a vidíme, že má celkem 730 stránek.
A co ukáže Ahrefs?
Celých 205 dotazů, to není mnoho.
A kolik z nich to dotáhlo na první stránku?
Tenhle web pro mě terno není. A pro vás?
Jestli chcete vidět celý postup podrobně, pusťte si toto video.
Takže máme vyřešené, kdo to umí. Zbývá otázka “jak dobře to umí”, tedy jak velký je dataset, který Ahrefs používá. Povedlo se mi zjistit, že v US indexu údajně sledují 230 milionů frází, počet se chystají snižovat (11/2016, viz níže).
Odpověď na velikost české databáze jsou bohužel nedostal. Takže jsem se rozhodl si zkusit udělat nějaké srovnání vlastní. Jako etalon jsem použil poslední data ze SERPO, o němž víme, že sledovalo 2 miliony dotazů.
Výsledky vypadají takto.
Při pohledu na vývoj v čase je vidět, že někde se začíná Ahrefs hodně zlepšovat. Zajímavé je, jak hodně mimo je v případě idnes.cz včetně podivného skoku v říjnu:)
Spolehlivě vypovídající to tedy zatím není, pro mě osobně to má ale větší hodnotu, než jiné “taky-ranky”. A samozřejmě chybí Seznam.
Co dál?
Kdo další se může dostat k podobným datům? Každý, kdo scrapuje Google ve větším měřítku. Napadá mě Marketing Miner, zajímavá příležitost by to mohla být pro SEMOR. Podobná data najdete i na Similar Web, ale rozsahem jsou horší.
Už jste tuhle funkci Ahrefs zkoušeli? Pracujete s ní? Nebo se řídíte něčím jiným (selský rozum berme prosím jako základ:)
Aktualizace 22.1.2019: nově tento postup můžete použít v Marketing Mineru (popsal jsem to tady) nebo SEMOR, tam hledejte funkci SERP Digger.
Update 27.1.2016: Zaujal mě i články Gabky Koščové o jejím přístupu, jak poznat web vhodný pro odkaz.
Já Ahrefs použil teď na něco podobného. Klient plánuje expanzi na dva zahraniční trhy a zajímal nás tržní potenciál. Takže jsem si nejdříve našel TOP konkurenty a potom si je projížděl v Ahrefs a SEMrush a dával dohromady seznam frází, na které se objevují.
Za mě to je super na ty rychlé přehledové analýzy.
Ono je to zřejmě kvůli tomu, že tyhle ranky nemají takové využití v ČR V zahraničí by měly dávat lepší čísla. I z Googlu zaznělo, že moz Rank je hodně blízko tomu Googlovskýmu.
Já když jsem si vytvořil nějaký vlastní způsob, tak jsem si vždy říkal jestli to má smysl, jestli má smysl se zabývat něčím, co už existuje. Já osobně vždycky našel x relevantních stránek, dal jsem jim trust flow, odhadovanou návštěvnost z Similar webu, ohodnotil nějak aktuálnost (jak se tam diskutuje, kolik je nových příspěvků)..
Jediný problém u těhle ranků je ten, že na Blackhat foru je spousta návodů, jak ty ranky “ochcat” …za účelem toho, aby si ostatní kupovali na tvém webu PR články…to je hlavní nebezpečí toho se spoléhat jen na ranky.
Jinak byly i studie, že tyhle ranky jsou docela silně závislé na pozici na Googlu (myslim, že bylo uvedeno něco o 95 %)
bohužel teď nemůžu najít ty dva články, na jejihž tvrzení se zakládá moje argumentace, takže to je jen plácání prázdný slámy. 😀 Ale třeba je někdo taky četl.
BTW: kvalitní stránky pro backlink získáš i z klíčovky…když se na kw z klíčovky budou objevovat často nějaké weby, tak víš, že je to super příležitost pro LB – dataset slov vlastně máš. Jen to nepokryje weby se širším záběrem. Ale imho je to dostačujícíc.
Ahrefs používam veľmi často, ale takéto riešenie ako hodnotiť silu webu – vzhľadom k počtu KW do top10 ma nikdy nenapadlo. Ale dáva to pekne zmysel a určite to vyhodí dosť relevantný výsledok – podľa ktorého sa človek môže riadiť. Vďaka za dobrý tip.
Přidávám se s díky…
Ahoj Zdeňku, super tip na další použití ahrefs. Do teď jsem to dělal způsobem, že jsem si výběr zužoval pouze dotazy pro ČR. Omezit to na první pozice a udělat si z toho hodnotící metriku mě nenapadlo. Feedback: Videa jsou bezva nápad. Nepříjde ti, že je zvuk hodně tichý?
Díky, Ivo. Ano, zvuk je potichu, zapracuji na tom. Stay tuned:)
Já jen po delším časovém úseku přidám svůj pohled dle toho, co jsem testoval:
Linky, které získám na webu, který je na dané KW mezi 1. 5. místem hodnotný je, přivádí pravidelnou návštěvnost, ale rapidně web nezvedne globálně.
Link z Wikipedie (který je dle mě nejhodnější ze všech) pomůže, ale taktéž ne globálně.
Proto se ptám. Má cenu složitě a časově náročně vypočítávat, kam a kde link dostat?
Myslím si že ne. Daleko důležitější je pravidelnost.
Proto asi nepotřebuji ahrefs, ale jednoduše otestuji vlastnoručně nějaký dotaz v SERPU Googlu a Seznamu.
Ono vlastně, tak jsem si našel i geeklife 🙂
Ale třeba se mýlím 🙂
Ahoj, díky za zajímavý pohled na hodocení webů. Popravdě, nenapadlo by mě to.
Mám dotaz, jak píšeš: “Fajn, počet dotazů převyšuje počet stránek, to je dobrý signál” tak to zjednodušeně znamená, že na každou z těch stránek se “připadá” (nevím, jaké jiné slovo použít) více dotazů než jeden. Což je ve výsledku “dobré znamení”, protože stránka/obsah je kvalitní a dokáže tak přilákat více než jeden dotaz? Moc nevím, jak to, že počet dotazů převyšuje počet stránek uchytit a udělat si z toho “metriku”.
Díky za info.
Jinak, nejde mi ti ohodnotit článek pomocí hvězdiček, tak na to mrkni.
Chápeš to správně, ideálně (podle zaměření) URL rankuje na více slov/výrazů. Čím víc jich je, tím lepší hodnocení URL z pohledu vyhledávače.
Ok, díky za info 😉
Zkoušel jsem tuto metodu na asi 30 magazínech, kdy mi například vyšlo, že top magazín co má DA a DR 70+ je podle této metodiky naprosto špatný a přitom splňuje aktuálnost, popularitu je relativní a autoritativní. Má otázka tedy zní je tedy vůbec možné tuto metodiku využívat u top magazínů, které každý den přidají třeba 3+ článků a je jasné, že se všechny neumístí? Všechny nemají tu kvalitu apod.? Není tato metoda spíš vhodná pro menší magazíny do 1000 zaindexovaných stránek na googlu? Přijde mi, že čím víc má magazín stránek na googlu, tím se vypovídající hodnota této metody stává zkreslenou. Je to určitě super pohled na věc a hodněkrát nám to u menších magazínů řekne zdali buší do contentu či to flákají, ale myslím, že se to úplně jako měřítko brát nedá.
Dejme tomu, že mi tu vyšel magazín co má DA a DR okolo 25 a přitom počet dotazů 5x převyšuje počet stránek na googlu. Z těchto dotazů je 20 % v první desítce a 6 % v první trojce. (To je reálný příklad) A poté tu naproti tomu mám třeba magazín co je známý, má velkou návštěvnost DA,DR okolo 60ti a přitom počet stránek na googlu převyšuje počet dotazů více než dvakrát. Z těchto dotazů je jen asi 6 % v první desítce.
Opravdu si myslíte, že odkaz z první domény bude přenášet větší hodnotu než z domény druhé?
Díky za odpověď.
Ahoj Dominiku,
Nejprve k těm metrikám. DA a DR jsou relativní a hlavně interní metriky nástrojů. Jen srovnávají odkazové profily mezi sebou. Pro Google tato hodnota žádný význam nemá.
Právě proto, že velké weby mají hodně obsahu, který spolu často i tématicky bojuje, nemá většina jejich obsahu žádnou hodnotu pro Google a proto je je rankuje.
Moje metoda pracuje jen s tím, co se líbí Google a to právě vyjadřuje počet rankujícíchl slov k poměru k obsahu.
Takže i malý web s relativně slabším profilem má pro mě větší hodnotu v rámci nějakého tématu.
Snad to pomohlo. Určitě používejte, co funguje Vám. Mně funguje toto.
Ahoj, děkuji moc za odpověď. Já měl za to, že DR pracuje s odkazovým profilem, ale DA bere v potaz mnohem více faktorů a mnoho lidí říká, že se nejvíce blíží tomu googlovskému, ač to je hodně diskutabilní. Já to co používáš právě uznávám, proto jsem to taky zkoušel praktikovat, pouze se snažím být vždy jistý, že to co dělám je správné. Jen těžce se dá například uvěřit, že idnes.cz, který má hrozný výsledek, nebude přenášet větší hodnotu než například geeklife.